Garáž

Táta byl důstojníkem Československého letectva

Pan Tomáš L. píše:

„Táta byl důstojníkem Československého letectva. Staral se o rádia a další elektronické součástky. V roce 1961 byl v rámci internacionální pomoci dekolonizované Guinei poslán jako specialista pečovat o stroje AVIA-14 (IL-14), které byly společně s personálem zapůjčeny tamějším aerolinkám.
Výplatu dostával samozřejmě v tuzexových korunách. Nevím, jak přesně to tehdy fungovalo, ale už z Afriky si „objednal“ v Tuzexu Cortinu a pár dní po návratu si ji jel vyzvednout do Prahy.

Jak to tak bývá, když se člověk na něco těší, na cestě do Prahy jej chytla obrovská bolest zad. Prakticky nebyl schopen chodit. Po vyřízení papírování ho technik vyvezl za Prahu a když viděl, v jakém je otec stavu, raději pozdravil a zmizel.

Táta pak absolvoval celou cestu přes Vysočinu v drsných podmínkách tehdejší zimy. Nějaká D1 ještě neexistovala.

Prý byly v celém okresu Přerov jen 2 kusy FORDU CORTINA a když se řidiči potkali, tak si nadšeně mávali! ?

Cortinka pak sloužila až circa do půlky 70. let, kdy se usoudilo, že další dítě nebude a tak ji prodal kolegovi. Ten ji rozmlátil koncem 80. let při jízdě po poli…

Cca o 4 roky po prodeji jsem se narodil já. Smůla, nezažil jsem ji, ale 1x nebo 2x alespoň viděl.

Z dnešního pohledu je taky zajímavá fotka ze zimní ulice. V současné době se tam nedá zaparkovat, tehdy tam stálo jediné auto.

Zimní fotografie jsou ze dne dovozu, zbytek z konce 60. a začátku 70. let.

Snad se budou fotografie líbit…“

Zdroj: Soukromý archiv pana Tomáše Lana (@lanoumik). Děkuji za sdílení vzpomínek a důvěru.